Glock 45 Gen6

jersey.se goes Glock

GLOCK 45 6GEN 9x19 „GLOCKNER“

Shrnutí pro líný lemry:

• Spolehlivost: 834 ran bez závady (mimo mýho palce na slajdu).
• Ergonomie 6gen: konečně Glock, kterej mi sedí.
• Přesnost: konzistentní, „grupy se dělají samy“.
• Mířidla: tlustý, ale překvapivě použitelný.
• Minus: sklon gripu (zápěstí dostává pracovní úraz).
• Co dál: uzavřenej kolimátor, kurzy.

A pro ostatní:

Po měsíci používání a nastřílených 834 ranách jsem se rozhodl napsat malou recenzi tohohle „australskýho traktoru“ (jo, jasně, ale australskej zní líp). Na začátek rovnou říkám, že jsem nikdy nebyl žádnej fanda do Glocků. Prostě se mi nelíbily a považoval jsem je za neergonomický a většina mých zkušeností s nimi nedopadla střelecky nijak zázračně. Nějak mi to s nima nikdy moc nešlo.

Tak proč jsem si teda Glocka koupil? Asi proto, proč si většina letectev koupila ef šestnáctku. Jasný, existujou zajímavější věci, který si můžete koupit. Jenže když dojde na variabilitu, spolehlivost v brutálním průseru a hlavně kooperace s podobně vybavenými spojenci, je tahle konkrétní věc prostě top tier. Seženete na to úplně všechno pomalu ve vaší oblíbený drogerii. Od speciálního pouzdra na IPSC, přes pouzdro na skrytý nošení, až po náhradní vratnou pružinu a zásobník.

U mě byl hlavní důvod záměr absolvovat nějaký ty náročnější kursy, kde reálně může přijít zbraň do kontaktu s totálním bordelem. Prachem, bahnem a tělesnými tekutinami (snad jste nemysleli na nic jinýho než na pot a slzy), a musí za všech podmínek fungovat. Kdyby v pekle sněžilo. A kdo má záznam spolehlivosti nabouchanější než právě Glock? No nikdo. Absolutně nikdo. Prostě Rakušák. Stotisíckrát zmáčkneš, stotisíckrát zahřmí. Krom toho Glocka zná každej instruktor, takže žádná zdržovačka, žádný hledání ovládacích prvků.

Další byla bezpečnost. Vlastně všechny moderní striker-fired pistole jsou bez manuální pojistky. Po vzoru Glocka (i když je to trochu nepřesné a k HK třeba nefér). Ono přestože to v některých konzervách vzbuzuje nedůvěru, je to jednoznačně dobře. Rád si s vámi dám simulovanou přestřelku v realisticky vyvolaným silným stresu, pokud nesouhlasíte. Budete rádi, že udržíte tři věci. Moč, stolici a v ruce pistoli. Že byste ji dokázali natáhnout nebo odjistit, tak o tom vám garantuju, že si můžete leda nechat zdát.

Většina strikerů má s nábojem v komoře plně předepjatej úderník s blokací, která by měla za všech okolností zabránit jeho uvolnění, pokud vědomě nestisknete spoušť. Bohužel, ty okolnosti se mohou trochu zúžit, jak ukazuje několik kontroverzních incidentů se SIG Sauer P320.

Glock tohle prakticky řeší jednou ze svých fíčur. Proto si říká „Safe Action Pistol“. Glock totiž nemá plně předepjatej strajkr, tedy úderník. Jeho předepjatost by sama o sobě neměla stačit k odpálení zápalky. K jeho dopnutí dochází až při tisknutí spouště, až po „prvním wallu“. A jasně, nějakou cenu za to platí. Na Gločí spouště najdete spoustu hejtů. Zvlášť ve starších generacích totiž byly těžký a houbovatý, s nevýrazným prolomením wallu. To pochopitelně pořád trochu přetrvává, i když generace 5 (v reálu už 4) přinesla hodně citelné zlepšení.

Se spouští souvisí jedna důležitá věc. Opakovatelnost palby a její přesnost. Jestli jste si mysleli, že nejdůležitější je hlaveň, tak vás asi zklamu. Jo, můžete mít hlaveň jako má péro Jonah Falcon nebo Dalibor Janda. Ale pokud musíte spoušť mačkat, jako když škrtíte hada a nikdy stejně nevíte, kde máte wall, tak se vám ten lauf (haha, to zase zní jako s- narážka) rozklepe takovým způsobem, že nastřílíte lepší skóre na terči souseda než na svým. A jak je teda přesnej Glock? O tom později.

Nejdřív vám totiž cítím nepřekonatelnou potřebu sdělit, proč jsem se rozhodl pro konkrétní model Glocka. Že to bude 6gen, to bylo tak nějak jasný od chvíle kdy jsem se dozvěděl, že bude k dispozici, i když už jsem měl připravenou konfiguraci 5gen. 6gen totiž poprvý u Glocka řeší i ergonomii a ta mi musím říct sedne mnohem, ale mnohem víc než u předchozí generace. A přitom zachovává původní proporce, takže můžete využít ten ohromnej ekosystém vybavení. Jo, pouzdro na 5gen bude fungovat.

A proč model 45? Nejdřív co G45 vlastně je. To je frejm a grip G17, tedy „plnotučnej“ grip, kterej vyhoví i větším prackám a devatenáctkovej, tedy „kompaktní“ slajd. To mi vyhovuje z několika důvodů. Nemám rád subkompakty, slimy a do jistý míry ani kompakty. Prostě se mi blbě drží. Je moc snadný si je nechat recoilem rozhodit a pak střílím sice jako Drsnej Harry, ale v bezpečí by nebyli pomalu ani nevinní přihlížející vzadu.

Naproti tomu plnotučnej grip G45 mi dává jistotu úchopu a protože nejsem úplná sušinka, nemám ji ani problém schovat vedle pivního svalu. Kratší závěr a tím i hlaveň sice zkracuje o kousek záměrnou, ale nevím, jestli bych dokázal nějak zpozorovat vliv na přesnost. Hlavně mi tolik nevadí při řízení, když mám zbraň v bočním vnějším pouzdře pro skrytý nošení.

6gen měly být k dispozici původně snad až v únoru, ale na Glockshopu (mimochodem i jako Pražák musím naprosto vřele doporučit) v Brně se možnost objednání objevila už v prosinci. Tak jsem objednal (pochopitelně aniž bych měl 6gen kdy v ruce) a po jistých peripetiích způsobených přípravou přechodu na nový systém, mi přišlo nákupní povolení a já si pro něj jel. Jo, vždycky si přikupte minimálně jeden zásobník navíc. Vím, o čem mluvím. Gločí zásobníky jsou levný a jsou supr. A svítilnu GTL II. Jednak na G45 vypadá úplně organicky, jako by bez ní byl Glock nekompletní a jednak je opravdu dobrá. Spolu se zbraní byla snad testovaná na celou základní životnost, tedy garantovaných minimálně 20 000 výstřelů. Jestli je to pravda? Tak ještě jsem to nestihl prubnout, že jo.

Takže jakej je Glock 45 6gen? Hned jak jsem ho vzal do ruky, jsem věděl, že nakonec se skamarádíme. Design je jakej je, on se v základu vlastně nezměnil od roku 1980. Jenže člověku nezbývá než uznat, že když je něco od začátku navržený skvěle, tak se to moc měnit nemusí. Ve svý době to byla futuristicky vypadající zbraň, ale dnes je hlavně vlivem jejího rozšíření a také módě mnohem agresivnějšího seratování u konkurence, vnímaná spíš usedle. Normálně. A musím jí přiznat i nějakej ten estetickej kredit. Má určitou eleganci. Takovou jako Porsche. Tedy v době, kdy Porsche stavěl traktory, rozumíme si…

Co se týče ergonomie, je 6gen opravdu hodně v pohodě. Tvarování gripu i jeho textura prostě fungujou a co nesedí hned, to doženete jedním ze tří backstrapů, který se dají snadno nasadit. Sice to trochu zhoršuje estetický vlastnosti, ale to přece u traktoru nikdo neřeší.

Co mě osobně u Glocků možná trochu vadí, to je sklon gripu. Je hodně agresivně zkosený, jako by přímo vycházel z úchopu P08, starý Parabelly. Jenže Parabella byla navržená koncem 19 století, kdy se střílelo jednoruč. A tam taková geometrie měla jasně navrch, úchop je tak stabilnější. Když z toho střílím obouruč (na železech, bez tečky), nutí mě to kroutit zápěstí dost výrazně dolů. A jako protřelej motorkář (čti člověk s úrazy zápěstí), tam narážím na jistý limity.

Ale abychom byli spravedliví, Glock je od začátku myšlenej jako služební zbraň. „Side arm“ pro vojáky. Ti mají jako primárku spíš sturmgewehr, že jo? Po Glockovi by měli sáhnout až když je všechno úplně v prdeli. Když začínají cítit, že ztrácejí svůj nárok na vzduch a někdo na ně doráží hodně z blízka a oni jsou po krk ve sračkách. V takový situaci budou pravděpodobně chtít, aby jejich poslední naděje seděla dobře v ruce právě jednoruč a aby prostě i obalená největšíma sračkama fungovala, jako když ji poprvý vzali na střelnici. A to je filozofie Glocku. Tečka.

A přesně tomuhle je konstrukce Glocku podřízená do nejmenšího detailu. Naprosto minimalistická technika, u níž je počet součástí zredukovanej na absurdní minimum. Jo, Gaston Glock mluvil vlastně německy a Rakousko s Německem někdy splývá (a fabrika je fyzicky v „německém“, tedy Deutsch-Wagramu u Vídně), ale tohle je absolutní kontrast proti velký německý dvojce. Waltheru a hlavně Heckler und Koch. O těch někdy jindy, protože každému, co jeho jest.

Fascinující je pro mě povrchová úprava slajdu. Chemický fosfátování nebo DLC, co já vím, doplněný černěním, který je tak odolný a hladký, že se v něm absolutně nedrží bordel ani z nejšpinavejších prachových složí. Černění teda jako plní spíš estetickou funkci a to, že se na některých místech sedře, neznamená že je poškozená ta chemická vrstva pod ním. Ta je ve skutečnosti tvrdší než ocel a měla by s ním co dělat i pásová bruska.

A teď k tomu, co se vlastně stalo symbolem Glocka, i když to Glock vlastně nevymyslel. Polymerovej rám. On ho vlastně vymyslel Heckler und Koch. Ale zprofanoval ho právě Glock. Z několika důvodů.

První byly konzervativní vášně. OK, já se přiznám, že tomu rozumím. Trpím jistou fascinací zbraněmi a držet v ruce kus masivního kovu je pro moje technokratický srdíčko rozhodně příjemnější než ten technickej polymer. Proto mám i steel frame. Nejen Glocka. Jenže ruku na srdce. Ten polymer vlastně není žádnej obyčejnej polymer. Je to vysoce odolnej kompozit na bázi polyamidů a výztužných vláken, jejichž složení výrobci střeží jako rodinný stříbro. Tyhle materiály mají bez nadsázky větší odolnost než ocel, jsou lehčí a vydržej všechny chemický sračky. A krom toho se taky dají skvěle tvarovat a jsou příjemný do ruky.

A ještě jedna myšlenka. Kompozity jsme si například v letectví zvykli považovat za top-notch, zatímco u pistolí pořád přetrvává jistej despekt a zesměšňování. No. A Glock to schytal naplno, protože byl první služební zbraní s takovým rámem nasazenou masově. A už se to od něj nikdy neoddělilo.

Další důvod, proč je kompozitní (polymerovej) rám tak spjatej s Glockem, je ten hype kolem něj, když si v polovině 80 let našel cestu do USA. To se tak politik chce zviditelnit na něčem, o čem neví absolutně nic. A tak se začalo diskutovat o „umělohmotné zbrani od německé firmy Glocke“, která není vidět na letištních scannerech a kvůli který budou mít teroristi žně. Že to byla blbost na entou, musí být jasný snad každýmu, kdo takovou zbraň viděl. Každý Glock obsahuje asi půl kila kovu, což spolehlivě odhalí jakýkoliv letištní scanner, který byl kdy vyrobený. Ovšem kvůli Glocku schválil koncem 80 let Kongres zákon, podle kterého musí každá zbraň obsahovat jistý minimální objem kovu. Co na tom, že jakejkoliv Glock ho obsahuje minimálně 4x víc?

No a teď to hlavní. Jak to střílí? Řekl bych, že naprosto přesně tak, jak má. Což pro mnohé bude znamenat až překvapivě přesně oproti tomu, co se o Glocích říká. Ale hlavní je ta nekompromisní spolehlivost. Během vystřelení 834 jsem neměl jedinou závadu. Ať už selhač, zádržku, doublefeed, nic. Když teda nepočítám dvě nevystavení závěru po vyčerpání munice ze zásobníku při první střelbě. Za to ale nemohla zbraň, ale můj palec, kterým jsem si jako vemeno brzdil slajd. Až za pět tisíc let přijdou archeologové a najdou můj nabitej Glock, tak prosím, buďte s ním opatrní. Nejdřív ho vybijte nebo si ublížíte!

Takže jak moc je Glock přesnej? Víte, Glock k vám přijde bez nástřelnýho terče, jako chodí velká německá dvojka, a s polymerovejma mířidlama, takže spolu se svou pověstí nevzbuzuje až takovou důvěru. Dokud ho nevemete na střelnici. Tam zjistíte, že ty tlustý polymerový nestavidelný mířidla fungujou překvapivě dobře a hlavně intuitivně. Jo, „combat-hold“, přesně. Zakrýváte jima cíl, takže systém „zakryj, co chceš vymazat“. A s trochou drillu vám garantuju, že vymažete.

Glock je brutálním pánem konzistence a opakovatelnosti. A podotýkám, že ho zatím mám jen na železech, teda polymerech. Bez tečky. Chovej se k němu pořád stejně a budeš mít pořád stejnej výsledek. Někdy je to až nudný. Grupy se dělají samy. A nejen to. Po pár návštěvách střelnice nemám problém stylem jedna za druhou jednoruč na pět metrů (mezinárodní pistolovej terč) poslat tři rány za sebou do Bulls Eye jedním průstřelem. A obouruč na deset. Jasný, s P210 jsem to kdysi dokázal na 15, jenže to jsme u úplně jinýho typu zbraně a úplně jinde je její reálná použitelnost, nositelnost i cena. A víte co? Myslím, že když si nasadím sportovní mířidla s tenkou mouchou, dokázal bych to na 15 i s Glockem. Ono i když je to traktor, působí překvapivě slícovaně. Vedení závěru nevachlá a hlaveň se taky uzamyká poměrně pevně. I když ne jako prdel delfína, jak to má třeba SFP9 L nebo Match, že jo.

Další krok bude ale spíš než nějaký sportovní mířidla uzavřenej kolimátor. Ne, že bych byl přesvědčenej, že ho EDC zbraň nutně potřebuje, ale je to móda, takže to chci vyzkoušet. A jo, u 6gen to máte jednoduchý. Je OR ať už chcete nebo ne, odpadá rozhodování předem.

Ještě bych měl asi zmínit střelivo. No jasně. Hele, Glocka mám dost na objemovej trénink. Takže mimo nošení, kde v něm mám „Americký Howada“, hollow pointy, který to bere bez zaváhání, skrmuju 9x19 ALSA PRO. Jo, kvalitní přebíjený střelivo dostupný po tisícech kusech. Nad přebíjenkama můžete ohrnovat nos, ale tohle střílej i borci na špičce IPSC ze svejch drahejch speciálů. A já jich mám taky vystřelenejch nejvíc. Nešpiněj a fungujou. Ale reálně Glock absolutně není vybíravej a změnu značky nebo šarže ani skoro nedává najevo.

Takže to je asi celý. Pokud to mám zhodnotit, tak Glock mě vůbec ničím nezklamal ani nepřekvapil. Je přesně takovej, jakej má bejt. Nikdy jsem nebyl „Glock-boy“ a pořád nejsem. Ale taky jsem nebyl hater a po své zkušenosti s „Glocknerem“ pochopitelně už nikdy nebudu. Glock je pro mě takový služební Volvo. Určitě to není nejvíc sexy střep v garáži. Jenže i když budete mít vedle Jaguar, na náročnější cestu si prostě vezmete to Volvo.

Příště se snad přihlásím po nějakých těch praktických kursech.